Jak by měla vypadat špičková špička?

Vyjádřil jsem na Twitteru svůj názor, že (přinejmenším) od nástupu Erika Taberyho do funkce šéfredaktora Respektu kvalita tohoto časopisu upadá. Dokonce jsem v té souvislosti použil slovo bulvár a stojím si za tím, byť uznávám, že Respekt patří mezi bulváry k tomu lepšímu a pana Taberyho jistě aspoň trochu potěší, že v kategorii politicko-ekonomického časopisu se v ČR (nejen) podle mě nenachází nic než bulvár.

Respekt mi bohužel jako abonentovi Respektu pro Kindle neumožňuje přístup do svého webového archivu a já dnes opravdu nemám čas stahovat si znovu jedno po druhém všechna vydání Respektu pro iPad a Kindle, která jsem si kdy četl, a vypisovat si z nich pasáže, které moje příkré hodnocení dokládají, jakkoli tomu pan Tabery nechce věřit. Nechám to s důvěrou na něm – on jistě přístup má – z mých tweetů na toto téma i z následujícího textu by měl celkem přesně tušit, co hledat.

Chtěl bych nicméně stručně odpovědět na otázku & otázku, jak by měl tedy Respekt vypadat, pokud si chce zasloužit hodnocení lepší:

Především by měl podporovat u svých čtenářů mozkovou činnost, zvanou myšlení: Rozviřovat společenskou diskusi, přinášet nové pohledy na aktuální dění, umožňovat a podněcovat polemiku. Dokonce si myslím, že by měl často hrát roli ďáblova advokáta a překládat čtenářům i názory stojící zcela mimo aktuální hlavní názorové směry. Prostě, když to shrnu, Respekt by měl svým čtenářům rozšiřovat obzory. Nikdy by se neměl snížit k prvoplánové propagaci jednoho názoru, jak to teď stále častěji dělává; jeho autoři by se neměli vzájemně plácat po ramenou a notovat si, jak nádherně spolu všichni vzájemně souhlasí. Je jistě možné to bagatelizovat slovy, že „Respekt má názor,“ ale mě nějaký „oficiální“ názor Respektu zajímá jen do určité míry – hlavně chci informace, fakta, a od faktů zřetelně odlišené různé názory, komentáře, pečlivé rozbory, argumenty pro a proti, abych si mohl pokud možno fundovaně vytvořit názor vlastní.

Dál bych si přál, aby Respekt významně posílil možnost internetové diskuse ke svým článkům. Instantní konfrontace autora článku s reakcí čtenářů je užitečná pro obě strany. Jaký by byl problém uvádět na konci každého článku v elektronických verzích URL, odkazující na diskusi k příslušnému článku na webu Respektu a diskusní stránky mít optimalizované na přístup z Kindle/iPadu/iPhone a pod.? Jaký problém by bylo umožnit sdílení odkazu na článek, nebo v případě těch placených na jejich titulek a perex? A proč nejde z iPadové verze ani z Kindle pro iPhone/iPad citovat a citáty rovnou sdílet vč. komentářů na sociálních sítích? Řekl bych, že svou uzavřeností v tomhle Respekt hodně ztrácí – využívat elektronické čtečky jen jako tupá zobrazovací zařízení je to samé, jako když někdo používá textový procesor jako psací stroj. Jde to, jistě, ale je to hloupé. V té souvislosti těžko chápu, jak kdy mohl někdo ocenit aplikaci Respekt pro iPad jinak, než jen ze zdvořilosti.

Kromě toho, co by Respekt dělat měl, jsou tu věci, které dělá, a které se mi hrubě nelíbí. Zejména ony jsou mým hlavním důvodem pro zařazení Respektu mezi bulvární plátky: Přehnané zjednodušování komplexních problémů a až nábožně devótní nutkání za všech okolností kráčet s politickokorektním davem, nevyčnívat a neprovokovat. Pohrdání novinářskou etikou. Nepokrytá politická agitace ve prospěch jakékoli blbosti, pokud ta pochází z EU nebo od TOP09. Zatajování nebo zlehčování poklesků Respektu blízkých politiků. Únik od seriózní argumentace k zesměšňování názorových oponentů. Argumentace ad hominem. Elementární faktické chyby. Tvrdošíjné označování české levicové vlády za pravici. Ubohé vtípky Ivana Lampera, který s velkou dávkou křečovitosti zvládá vpašovat nenáviděného Klause minimálně do každého druhého týdenního přehledu; k tomu bych dodal jen tolik, že jízlivě a nesouvisle popichovat vybrané „oficiálně“ proskribované politiky jen proto, aby si někdo dokázal svoji vtipnost, by v seriózním časopise mělo být naprosto nepřijatelné, stejně jako cokoli jiného, co zavání šikanou.

Dlouhá léta jsem četl Respekt proto, že jsem měl pocit, že mi rozšiřuje obzory. Teď se mi zdá, že se mi je spíš snaží zužovat. Dokonce se mi stává, že nová čísla otevírám jen s krajní nechutí, předem očekávaje, že mě zase něčím naštvou. Pochopitelně mě to nutí uvažovat, zda jsou peníze za předplatné něčeho takového dobrá investice a i když mě to trochu mrzí, celkem jednoznačně mi vychází, že ne. Respekt už kupuji jen z jakési setrvačnosti, ze zvyku, a myslím, že mi to dlouho nevydrží. Jako konzervativní člověk ale své zvyky měním jen nerad, a tak stále doufám, že se Respekt dokáže vrátit na úroveň, ze které vyšel. Přeji mu k tomu hodně štěstí.
Advertisements
Příspěvek byl publikován v rubrice In Czech se štítky , , , . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

Jedna reakce na Jak by měla vypadat špičková špička?

  1. banterCZ napsal:

    "názory stojící zcela mimo aktuální hlavní názorové směry" To myslím splňují (podporuje evropskou integraci, hájí právo rodit doma…)Hon na Klause je podle mě taky na hraně, ale nehodlám se ho zastávat.

Komentáře nejsou povoleny.